klasika

Byla jsem v posledním ročníku na střední škole, byl podzim a se spolužáky jsme si užívali poslední společně strávený rok. Zřejmě to bylo i důvodem, proč nás napadlo uspořádat si Halloweenskou párty u jednoho kamaráda doma. Jeho rodiče neměli být doma, prý slavili nějaké výročí nebo co, ale to nám bylo jedno, hlavně když doma nechají plnou ledničku a prázdné pokoje. Dohodla se téměř celá třída, přičemž kamarád tomu dal korunu, protože řekl, že dovnitř jeho domu nesmí nikdo, kdo na sobě nebude mít halloweenský kostým.

Byla to moje čtvrtá sklenička vína. Na hodinkách jsem měla něco po jedenácté hodině a s Radimem to byla naše pátá schůzka. Byl hrozně zábavný, rande s ním utíkala jako myška na klíček, ani jsem se nenadála a byl čas se zvedat, protože kavárna zavírala. Dneska jsem si ale byla jistá tím, že to všechno bude mít dohru. Oba jsme byli víc nervózní než kdy předtím, bylo jasné, že se k tomu schyluje. Oba jsme to věděli a chtěli jsme to tak.